Pro konstrukci našeho domu jsme zvolili systém „two by four“, rámový způsob výstavby ze smrkových fošen. Celá konstrukce je postavená na betonové základové desce, dům má sedlovou střechu.

Konstrukční systém two by four vznikl v USA na konci 19. Století a postupně byl rozšířen do Evropy a Austrálie. Hlavním důvodem vzniku systému a jeho rychlého rozvoje byla automatizace výroby hřebíků, které se až do té doby vyráběly ručním kováním. Prudký cenový pokles těchto spojovacích prostředků znamenal masivní nárůst jejich používání.

Konstrukce dřevostavby umožňuje použít poměrně velké množství izolace – prakticky celou šířku stěny je možné vyplnit izolací, v našem případě minerální vlnou Rockwool. Aby byl dům skutečně dobře zaizolovaný, vytvořili jsme předsazený dřevěný rošt a připevnili jej na nosnou konstrukci příližkami z OSB desek. Šířka stěny se tak navýšila o 16 cm, celkem se je tak v obvodových stěnách 32 cm izolace.

K dosažení požadovaných energetických vlastností obvodových stěn s dřevěnou nosnou konstrukcí dostačuje tenčí konstrukce než u stavby zděné. V rodinném domě pro čtyřčlennou rodinu touto úsporou získáme až 12 m2 vnitřního prostoru při stejné zastavěné ploše v porovnání se zděnou technologií.

Dřevostavbu jsme zvolili také pro relativně snadný způsob realizace, zjednodušeně řečeno, hrubou stavbu zvládne každý, kdo umí zatlouct hřebík. S pomocí kamarádů jsme hrubou stavbu zvládli za několik víkendů.

A když se něco nepovede, u dřevěné konstrukce se dá většina chyb snadno napravit – v technické místnosti jsme například třikrát upravovali velikost okna.

V neposlední řadě máme z bydlení v dřevěné stavbě dobrý pocit. Je to přeci jen přírodní materiál…

Životnost dřevostavby

V dnešní době jsou si lidé schopni pořídit úplně nové auto za milion korun a jsou absolutně ztotožněni s myšlenkou, že za 3-5 let ho prodají za zlomkovou zůstatkovou cenu a přijdou tak o drtivou většinu investice. Od domu kde chtějí žít a staví ho pro sebe a svoji rodinu, ale naprosto nesmyslně očekávají, že vydrží staletí a ještě jeho cena poroste…

Častým argumentem proti dřevostavbám je jejich údajná nízká životnost. Předně je třeba říci, že mnohem důležitější než fyzická životnost je životnost morální, tedy jak dlouho budeme schopni dům využívat a jak dlouho dům bude splňovat nároky na něj kladené. Obecně se taková životnost počítá na 50 let – pak je třeba dům zbourat nebo alespoň přestavět.

• Fyzická životnost je doba, po kterou je stavba schopna plnit svou funkci – konstrukční i statickou. Je tvořena životností nosné konstrukce a životností doplňků konstrukce (instalace, topení, rozvody, podlahy, okna apod.), jejichž životnost je zpravidla podstatně nižší.
• Morální životnost je doba, po kterou stavba vyhovuje z pohledu provozu, moderních trendů a komfortu užívání. Jde o velikost místností, jejich propojení a design, dlažby, obklady, způsob vytápění, sociální zařízení, vybavení a modernizace koupelen, kuchyní apod.

Obecně lze říci, že jakákoli stavba dříve zestárne morálně než fyzicky. Málokdo dnes bydlí nebo pracuje ve stavbě například 70 let staré, aniž by prošla sebemenší rekonstrukcí. Nároky na budovy, jejich vybavení a komfort se neustále zvyšují a patrně tomu tak bude i nadále.

Pro účely statistik se u dřevostaveb uvádí (fyzická) životnost 70-130 let (na úvěrovém hypotéčním trhu platí, že pro neobývanou dřevostavbu se za tzv. technickou hranici životnosti definovanou bankami pokládá 60 až 70 let, zatímco pro kamennou stavbu je to 100 let). Klíčovou roli v určení životnost stavby hraje způsob jejího užívání a správná péče. U dřeva je to především ochrana proti vlhkosti a škůdcům, to ale u moderních dřevostaveb nepředstavuje žádný problém.

Difuzně otevřená konstrukce dřevostavby zajišťuje, aby vlhkost, která pronikla do stěny, měla možnost projít celou konstrukcí a odpařit se do venkovního prostředí. Správným návrhem konstrukce, volbou detailů a materiálů, např. sádrovláknitých desek či desek OSB spolu s doplňkovým využitím chemické ochrany (sloužící zejména v první době stabilizace domu, než si stavba takříkajíc sedne) je stavba dostatečně chráněna i proti škůdcům a plísním.

Dřevostavba z hlediska životnosti představuje bezstarostné bydlení pro několik generací, pokud je stavba kvalitně provedená, s minimálními nároky na údržbu ze strany uživatele. Obvykle mnohem dříve, než obývaná stavba zcela dožije, je spíše podrobena zásadní rekonstrukci, po které začíná žít vpodstatě znova. Konec konců, jakou životnost pro své bydlení plánujete vy?

[GARD]