Po prvních měsících v domě mám spousty poznatků. Předně – děti velmi rychle otestují životnost čehokoli. Hliněné omítky již nesou četné stopy po srážkách s autíčky, židlemi a dalšími předměty. Detaily, které jsem nestihl v průběhu stavby jsem doposud nedodělal. Dřevěné prvky jsou nejlepší – není je snadné nějak viditelně poškodit a i když se poškodí, dají se opravit. Nejvíc samozřejmě trpí smrk, naopak nejlépe dětem odolává dub. Nejoblíbenější „nábytek“ je houpací závěsné křeslo od Jasukuma.

Mile mě překvapilo topení, celý dům vytopíme podlahovkou, přímotopy zapínáme jen velice zřídka (třeba když je venku 16 pod nulou…). Krbové kamna vytopí dům naprosto bez problému, mají ale tendenci prostor přetápět. Příští zimu ale určitě budeme topit dřevem více, letošní účet za elektřinu byl nemalý…

Zaskočila mě ČOVka, mám k tomu zařízení neustálou nedůvěru a pořád tam nakukuju, jestli se něco nezvrtlo. Doposud jsem na 100% nepochopil princip fungování a připadá mi to trochu jako alchymie. Člověka to ale naučí uvažovat o odpadech obecně. Víc teď třídíme a založili jsme kompost, protože organické zbytky tvoří valnou část našich odpadů.

Stále je vidět, jak jsme zvyklí na život pospolu v 1+1 a neustále se někde s dětmi shlukujeme. Myslím, že bychom bez problému snesli prostor o pár místností menší… Na druhou stranu se k nám vejde spousta návštěv a večírky teď mohou být obzvláště divoké 🙂