Podlahu na půdě jsme se rozhodli realizovat systémem Akufloor. Jedná se o lehkou akustickou plovoucí podlahu, systém navržený firmami Rockwool a Kronospan.

Na začátku vývoje podlahy AKUFLOOR® stála myšlenka zkombinovat takové materiály, které by se svými vlastnostmi vhodně doplňovaly a zároveň i odstranili současné problémy výstavby a provozu lehkých plovoucích podlah. Proto vznikla spolupráce mezi společností Kronospan Jihlava jako výrobce desek OSB SUPERFINISH a společností Rockwool jako výrobce zvukoizolačních desek STEPROCK HD ve snaze vytvořit kvalitní systém lehké plovoucí podlahy.

Skladba podlahy je následující – na stropních trámech je OSB deska 18 mm, desky jsou spojené na pero a drážku, spoje prolepené. Na tyto desky příjde kročejová izolace Steprock 30 mm a na ně ve dvou vrstvách OSB desky tloušťky 15 mm, položené křížem, prošroubované (vruty co 30 cm) a prolepené (plošně jsme desky lepili PVAC lepidlem, spoje mezi deskami jsou lepené napěňovacím lepidlem na dřevo od Soudalu). Skladba navíc na okrajích obsahuje dilatační pásek (my jsme dilataci vyráběli tak, že jsme koupili jeden balík tenčích desek Steprocku a nařezali desky na pásové pile na 6cm široké pruhy) a okrajový pásek široký 10 cm – tvoří jej 15 mm hobry a 15 mm OSB desky.

Po delší úvaze jsme se rozhodli OSB desky v podlaze nahradit deskami Durélis, zejména pro jejich nízkou cenu, větší pevnost a hladký povrch.

Durélis je konstrukční mikroštěpková deska určená k nosným účelům s třískami rozloženými všemi směry ve třech vrstvách. Tato technologie výroby zaručuje výborné pevnostní vlastnosti jak v podélné ose, tak i v ose příčné, plně srovnatelné s klasickým OSB3.
Výhodou těchto desek je skloubení vysoké pevnosti s možností velmi dobrého opracování vrtáním, řezáním apod., bez vyštipování jednotlivých štěpek. Jako pojivo je použito vysoce kvalitní lepidlo určené pro použití ve vlhkém prostředí (např. stavebnictví a obaly) zároveň ovšem s nízkým obsahem formaldehydu splňujícím emisní normy E1 (nábytkářství, podlahy apod.). Navíc má deska kvalitní povrchovou úpravu, která umožňuje velmi dobré použití i pod vrchní krytiny typu linoleum, bez následného proznačení textury desky (jako k tomu dochází např. při použití OSB).

Výhodou je též větší formát desky – na podlaze nevzniká tolik spojů, jako u menšího formátu.

Abychom zlepšili parotěsnost obálky domu, přelepili jsme všechny spoje mezi OSB deskami parotěsnou lepící páskou (přičemž všechny spoje pero – drážka na OSB deskách jsme při montáži desek prolepovali napěňovacím lepidlem na dřevo značky Soudal).

Vybrat správnou pásku nebylo snadné. Nejdříve jsme pořídili parotěsné pásky Extrafol (byly nejlevnější na trhu), jedná se o tutéž pásku, jakou prodává firma Hasoft. Již druhý den po aplikaci se však pásky začaly odlepovat, zejména v namáhanějších spojích – tam, kde povrch OSB desky nebyl 100% hladký.

Poučen z předchozích nezdarů jsem zakoupil několik dalších značek parotěsných pásek a udělal s nimi test na kusu OSB desky. Nejlépe z toho vyšla páska Airstop Flex firmy Isocell (www.isocell.at). Nejen že lepí ze všech nejlépe, je navíc průsvitná, což usnadňuje její aplikaci (spoj je vždy uprostřed pásky). Abych se ujistil o správnosti volby, zkusil jsem ještě zavolat do firmy Penatus (www.penatus.cz), která se stavbou difuzně otevřených dřevostaveb zabývá dlouho. Ochotný stavbyvedoucí mi volbu potvrdil a poradil ještě užití parotěsného tmelu Airstop Sprint (taktéž od Isocellu) tam, kde jsou velké nerovnosti (tímto bych rád poděkoval za vstřícnost).

Další radu jsem pak obdržel přímo od technika firmy Isocell, a to použít pod pásku adhézní nátěr Bubi LF, který vytvoří přilnavou vrstvu a páska pak drží opravdu výborně i v místech nerovností. Setkal jsem se také s řešením, kdy stavebník bruskou přebrousil všechny spoje na OSB deskách a pečlivě je očistil.

Při aplikaci pásek byl největší problém při přelepování kolem rámů oken a dveří. Vzhledem k tomu, že páska hodně lepí a prostor pro nalepení je úzký, je manipulace s páskou okolo rámů a zárubní velice náročná. Teprve nedávno jsem se dozvěděl, že Isocell vyrábí i Airsoft okenní pásky – mají dvě lepítka, takže aplikace je mnohem snažší. Od klasické Flex pásky se liší červeným potiskem.

Na trhu je bezpočet řešení vytápění, více či méně vhodných do dřevostavby. Výtečným rádcem při našem rozhodování nám byla nápomocna tato kalkulačka v níž si po zadání všech parametrů lze spočítat odhadované náklady na topení, ohřev TUV a provoz spotřebičů a to včetně započtení vstupních investic.

Nejlevnější variantou pro nás bylo topení dřevem či peletkami, k tomu však nemáme uzpůsobený projekt – kotel bychom neměli kam umístit. Topení dřevem jsme si alespoň ponechali jako „nouzovku“ – pořídíme si místo televize kamna s malým výkonem a v zimě s nimi budeme přitápět.

Další varianty jako tepelné čerpadlo, plynový nebo elektrický kotel s vodní soustavou jsme zavrhli pro vysoké pořizovací náklady v porovnání s naším finalistou – tedy kombinací elektrických přímotopů a topných fólií/rohoží. Jen pro zajímavost, investice do vodní otopné soustavy by finančně porazila přímotopy za cca 30 let (za tu dobu by peníze ušetřené na nákladech na vytápění pokryly rozdíl pořizovací ceny celé otopné soustavy). Nehledě na to, že vyšší vstupní investice je ještě navyšuje díky úrokům z půjčky. Kalkulačka nám pro toto řešení vyplivla náklady 56000 Kč ročně, což je ve srovnání s vodním řešením jen o cca 3-4 tisíce Kč více.

Vytápění dřevostavby přímotopy v kombinaci s podlahovým vytápěním není nikterak ojedinělá záležitost. Vzhledem k tomu, že dobře zateplená dřevostavba má malou spotřebu energie na vytápění, je lepší volit vytápění s menší počáteční investicí, neboť pořizovací náklady se vrací pomaleji. Vezmeme li v potaz amortizaci topné soustavy a její poruchovost, bavíme-li se o návratnosti v řádu desítek let, je dost možné, že jakmile dosáhneme návratnosti, bude potřeba pořídit např. nový kotel… Zajímavé informace o volbě elektrického topení do nízkoenergetického domu jsme našli zde.

Nejvíce nás oslovila nabídka firmy Fenix Group, která nabízí širokou škálu produktů pro vytápění elektřinou – nejen topné rohože, kabely, f=olie a přímotopy, ale také příslušenství – termostaty a ovládací jednotky. Pro vytápění většiny místností jsme vybrali topné fólie ECOFILM, do dětských pokojů přímotopy, tam, kde máme na zemi kachle přijde topný kabel.

Další oříšek nás čekal při výběru systému regulace. Fénix nabízí systém centrální regulace BMR, což je velice užitečná záležitost umožňující ovládat a programovat celou topnou soustavu z jednoho místa. Na jednotku lze připojit počítač a do dokonce i dálkově přes internet. Celý systém je ale poměrně drahý (cca 20000 Kč), proto jsme se rozhodli pro ovládání samostatnými programovatelnými termostaty. Jejich počet jsme nakonec zredukovali na pouhé dva a díky tomu se nám pořizovací náklady na celý otopný systém v domě, včetně přímotopů a příslušenství, snížily na 40000 Kč.